Konečně start. Snad se brzy zahřeju. Mám úplně ztuhlý prsty na rukou a nemůžu řadit. Hned první kopec lámu velkou, ale nic jiného mi nezbývá. Hákuju jednoho ze svých soupeřů a jedu úplný šrot. Nasazené tempo jsem bohužel neudržel a vypadnul ze skupiny, jedoucí, jak se později ukázalo o pódium v mé kategorii M40. Po chvíli mi odjíždí i Honza a já si jedu vlastní závod svým tempem. Asi na desátém kilometru jsem vymet celkem slušný bahýnko a od té doby jsem permanentně brzdil, takže šlapu i s kopce. Na konci prvního okruhu dojíždím skupinu a pak i další, ve které je Honza. Jede nás asi 10, ale postupem času, jak se tempo stupňuje, někteří odpadají a zůstáváme ve čtyřech - Honza, já a další dva borci. Ve druhém závěrečném okruhu, zhruba v místě, kde jsem si v prvním okruhu dojel Honzovu skupinu, zařazuji na MAX a jedu, co to jde. Po chvilce se ohlížím a nikde nikdo, tak za to ještě beru a už jsem na asfaltu. Zbývá už jen pár zatáček. Pravá... levá... a je tu cíl. Dojíždím 21. celkově a pro změnu opět 4. v M40 v čase 2:09. Pár vteřin za mnou dojíždí Honza (22.celkově a 11. v M30). Absolutním vítězem se stal Tomáš Vokrouhlík za 1 hodinu a 48 minut... Na poloviční trati dojel na výborném druhém místě náš Radek Ostrčil, který absolvoval celý závod společně s pozdějším vítězem Michalem Vláškem. (Márty)