CESTA ZA SEBEPOZNÁNÍM
20. července 2009 / Kategorie: Závody
O druhé etapě MTB Chalenge se říká, že je
přemisťovací. Z Duszniki Zdroj do Králík to
mělo být necelých 80 km s celkovým převýšením
2120 metrů, ale před startem autor trati všechny
varoval, že takový bahna co nás čekaj, ještě
neviděl a prej v nich dvakrát při značení
s teréním autem zapadl. Naštěstí se počasí
umoudřilo a dokonce ráno svítilo sluníčko.
Generální opravy kol byly přes noc provedeny a na
startu stáli všichni s úsměvem a
v očekávání jaké to bude.
Myslel jsem, že se budu přemisťovat ve skupině společně s ostatními, ale po pár kilometrech stoupání jsem si dobrovolně z první skupiny vystoupil a málem jsem neuvisel ani tu druhou. Po nájezdu do terénu jsem ze své skupiny nechtě odjel, ale efekt to mělo jediný, pokračoval jsem sám. Cestou jsem potkal předjezdce na motorce, totálně utopenýho v bahně, a postupně začal dojíždět i odpadlíky a defektáře.
Myslel jsem, že se budu přemisťovat ve skupině společně s ostatními, ale po pár kilometrech stoupání jsem si dobrovolně z první skupiny vystoupil a málem jsem neuvisel ani tu druhou. Po nájezdu do terénu jsem ze své skupiny nechtě odjel, ale efekt to mělo jediný, pokračoval jsem sám. Cestou jsem potkal předjezdce na motorce, totálně utopenýho v bahně, a postupně začal dojíždět i odpadlíky a defektáře.
Zajímavým poznatkem bylo, že si každej jede za svý
a moc se nespolupracuje. Výsledek je ten, že máte
dost času přemýšlet o tom, proč tady vlastně jste.
Ve dvojici to je určitě lepší, aspoň se můžou bavit
spolu, jedotlivci se jenom pozdraví, maximálně
prohodí pár slov při předjíždění. Zbytek času
přemýšlí o sobě, o soupeřích, o trati a o tom koho
dojet a jak mu ujet. Rozjímání mi trochu kazilo
pomyšlení na závěrečný 10 km dlouhý výjezd na Suchý
vrch. Začalo to nenápadně, silnice sice do kopce
ale šlo to, pak se odbočilo na šotolinu a sklon se
přiostřil a když už jsem toho měl dost tak se to
ještě zvedlo a začaly volné kameny a na závěr
klasický singletrack, prostě nádhera. Pak už jen
sjezd do cíle, kde jsem dojel ambiciózní belgický
tým Saeco s dalším Belgičanem Timem
Haesevoetsem. Na bočák jsme rozjeli kolotoč, do
cíle pár kiláčků a Tim se ptá jestli budem
spurtovat. Dohodli jsme se že ne, ale za poslední
zatáčkou Tim nastoupil, Saeco to samý a já
poslední. Nakonec to stačilo na 10. místo
v jednotlivcích 15. celkově se ztrátou 31:42
na vítězného Pawla Urbancczyka (3:21:09). Druhý
dojel opět Míra Hornych (-7:00) a třetí Dariusz
Porosz (-16:24). V družstvech vyhrál Team
LAS-RavX (3:27:59) před týmem Teplice nad Metují -
Cyklomax (-2:01) a třetím Planja racing team
(-9:38).
Přímo
z Králík, kde dnes nocujem, Tomáš Čada
