KONEČNĚ NA MALLORCE
22. března 2010 / Kategorie: Sportovní
klub
V pátek ve čtyři ráno odjíždíme
z Náchoda, postupně nabíráme všech 16
účastníků zájezdu a po povinné půlhodinové pauze
v Trutnově se zbytek cesty nervujeme jestli
stihneme odlet v 11. 10. Na konec vše dobře
dopadlo, na letišti jsme alespoň nemuseli čekat,
ale příště radši pojedeme o něco dřív. Během letu
si užíváme trochu turbulencí a před třetí hodinou
sedáme na letiště v Palma de Mallorca. Tři
dodávky nás dovezou na hotel, rychle smontovat kola
a o půl páté se vydáváme v šesti lidech na
první švih. Za necelé dvě hoďky jsme zpátky a
akorát stíháme večeři. Švédské stoly jsou dobrý
vynález, každý si vybere na co má chuť a sní toho
kolik chce. Večer dáme trochu červeného a jdeme na
kutě.
V sobotu v 10 hodin vyrážíme v několika skupinách, ta naše má devět lidí a v plánu 100 km. Stejně jako stovky cyklistů všech výkonností, směřujeme po jedné z výpadovek na východ. Společně míjíme mořskými vlnami bičované pobřeží v Sa Rapita, pokračujeme přes Campos na Porreres a v jednom z kopců opouštějí naši skupinu první tři dobrovolníci. V kopci na Randu jsme odpadli další dva, takže na hotel dojíždíme postupně, klasika.
V neděli ráno mrholí, ale přesto v osmi vyjíždíme. Nováčkovskou daň zaplatil Márty, který si ustlal na prvním kruháči, přestože jsme mu říkali, že to tady klouže. Naštěstí se to obešlo bez následků. Polická trojka odbočuje po patnácti kilometrech do vnitrozemí a my pokračujeme podél pobřeží až do Santanyi. Přestává mrholit a začíná pršet, tak se po 60 km otáčíme a více méně stejnou cestou se vracíme zpět. Mezi tím se vyjasnilo, takže si někteří z nás ještě pár desítek kilometrů přidávají. Já ne, zejtra je taky den.
V sobotu v 10 hodin vyrážíme v několika skupinách, ta naše má devět lidí a v plánu 100 km. Stejně jako stovky cyklistů všech výkonností, směřujeme po jedné z výpadovek na východ. Společně míjíme mořskými vlnami bičované pobřeží v Sa Rapita, pokračujeme přes Campos na Porreres a v jednom z kopců opouštějí naši skupinu první tři dobrovolníci. V kopci na Randu jsme odpadli další dva, takže na hotel dojíždíme postupně, klasika.
V neděli ráno mrholí, ale přesto v osmi vyjíždíme. Nováčkovskou daň zaplatil Márty, který si ustlal na prvním kruháči, přestože jsme mu říkali, že to tady klouže. Naštěstí se to obešlo bez následků. Polická trojka odbočuje po patnácti kilometrech do vnitrozemí a my pokračujeme podél pobřeží až do Santanyi. Přestává mrholit a začíná pršet, tak se po 60 km otáčíme a více méně stejnou cestou se vracíme zpět. Mezi tím se vyjasnilo, takže si někteří z nás ještě pár desítek kilometrů přidávají. Já ne, zejtra je taky den.
Tomas
