MTB BESKID TROPHY 2011
29. června 2011 / Kategorie: Závody
PRVNÍ ETAPA – ZAHŘÍVACÍ
Ve čtvrtek v poledne odstartovalo na pět set cyklistů ze 16 zemí vstříc 62 km dlouhé 1. etapě, ve které jsme měli nastoupat celkem 2500 metrů. První stoupání vedlo na Velký a Malý Stožek a po česko-polské hranici přes Malý Šošov na Velkou a Malou Čantoryji. Po sjezdu se trasa stočila do údolí k 1. občerstvovací stanici v polské Polaně. Díky náročnosti profilu a místy po deštích rozmáčené trati průměrná rychlost nejlepších nepřekročila 20 km za hodinu. Směsí singletrailů, strmých stoupání i sjezdů po lesních a šotolinových cestách trať pokračovala přes Orlovou, Tři kopce a Smerekowiec do Malinky na 2. občerstvovací stanici. Závěrečné kilometry do cíle, kde neustávaly prudké kopce, které se už se po třech hodinách jízdy zajídaly snad všem, ztěžoval rozmáčený terén a velké kaluže. Bylo to náročné a spíš než „na zahřátí“ by se to dalo nazvat „na seznámení“, nebo taky „co nás čeká a nemine“. Realita byla tvrdá: čas 4:14:55, 34. místo celkově s odstupem 41:25 minut na vítěze a 7. místo v kategorii M40, nic moc. Míša 77. celkově a 3. v M50, super – pódium.
DRUHÁ ETAPA – NEJDELŠÍ
Po neutrálním startu jsme se přesunuli do 5 km vzdáleného českého Bukovce, kde byl závod v 10 hodin odstartován naostro. Ujet jsme měli 85 km převážně po českém území a nastoupat 2700 metrů. Tato etapa přes Bílý kříž měla letos svou premiéru. V noci opět trochu sprchlo ale horská trať, vedoucí převážně po kamenitém a písčitém podkladu, veškeré srážky až na pár podmáčených míst vstřebala. Na rozdíl od stojek předchozího dne nás čekalo několik delších kopců o něco mírnějšího sklonu s krásnými singletraily, ke kterým se ale občas muselo i na chvíli sesednout z kola a dojít po svých. Odměnou však byla zábavná jízda po pěšinkách na hřebeni a závodníci nešetřili slovy chvály. Tahle etapa mi technickou náročností sedla, prokousal jsem se do třicítky a nebejt zakufrování pár kilometrů před cílem tak jsem mohl bojovat o pódium v kategorii. Takhle jsem najel o 3 km víc, skončil 32. a 5. v M40. Míša byl 88. a 2. v M50, což bylo nadějné.
TŘETÍ ETAPA – KRÁLOVSKÁ
Třetí den je při etapáku většinou krizový a jako dárek nám pořadatelé naservírovali údajně nejtěžší etapu dlouhou 73 kilometrů a s převýšením 2800 metrů a s výjezdem na nejvyšší vrchol slovenských Kysuckých Beskyd - Velkou Raču do 1236 metrů nad mořem. Sobotní ráno bylo chladné a mlhavé, nízká oblačnost nevěstila nic dobrého a krátce před startem opět sprchlo. Přesně v deset hodin však odstartoval balík, tvořený více než čtyřmi stovkami těch, kteří v závodu pokračují, za asistence slunečních paprsků a s výraznějším optimismem. Jedním z prvních vrcholů byl vysílač na kopci Ochodzita. Trasa pokračovala přes Sołowy Wierch a Skalanku víceméně po polsko-slovenské hranici až do údolí Horní Dcerky. Po sedmikilometrovým stoupáním na hraniční vrchol Velká Rača jsme pokračovali podél polsko-slovenské státní hranice po nádherném hřebenovém singletrailu "Račanském dvorku". Z hřebene následoval nekonečný sjezd po rozbitých kamenitých cestách a loukách na slovenskou stranu hranice do vesnice Švancarovci. Dojezd do cíle přes Jaworzynku a Złoty Groń sice již žádná extrémně dlouhá stoupání nezahrnoval, ale v závěru vysával poslední zbytky sil unavených startujících. Mnozí z nich si ale přesto po etapě stěžovali na její malou technickou náročnost, kvůli které sem většina startujících jezdí. Mně se jelo zas o trochu líp, pohyboval jsem se kousek za dvacítkou, ale pak mně trochu seklo a v cili jsem byl nakonec rád za 32. místo celkově a 6. v M40. Demjánek jel na pohodu a byl 56. a opět 2. v M50.
ČTVRTÁ ETAPA – ZÁVĚREČNÁ
72 kilometrů a 2800 výškových metrů, taková byla etapa, vedoucí na sever do nitra Polska, která představila závodníkům to nejlepší z okolí nejvyšší hory Slezských Beskyd - Skrzyczne. Stejně jako předchozí tři dny se opět jezdilo v tvrdém terénu uprostřed beskydské divočiny, kde nechyběly dlouhé úseky nádherných singletrailů. Jelo se na skoro 1200 metrů vysoký Klimczok, traverzoval se masiv Baraniej Góry a Magurki Radziechowskiej, odkud se sjelo až do Lipowej a následně vystoupalo téměř deset kilometrů v masivu samotné Skrzyczne. Poslední stoupání serpentinami vedlo i okolo prezidentské rezidence v lesích nad Wislou. Na závěr již tak náročného etapového závodu to byla rozhodně důstojná tečka. Já jsem se rozhodl zaútočit na co nejlepší výsledek a prvním mezičasem jsem projížděl 16. celkově a 1. v kategorii, ale všechny vážné soupeře jsem si vezl za zády. Rakušan Axel Strauss a Estonec Tarmo Neemela nestačili tempu již v prvním kopci, Dán Tyge Rasmussen se vydefektoval sám, Martin Kubíček odpadl kousek za polovinou a zůstali jsme tři – polský Němec Edward Szraucner, Míra Brabec a já. Eda nám v jednom kopci odskočil a už jsme ho neviděli, Míra v pěší pasáži trochu ztratil a najednou jsem byl sám. Ve snaze prokousat se do patnáctky jsem ale v posledním sjezdu spadl, naštěstí jen do kopřiv a bez velkých následků. Míra si mě dojel a poslední kilometry jsme absolvovali společně tak, že jsme nakonec dojeli 2. a 3. v M40 a 17. a 18. celkově. Míša se trochu trápil a cílem projel jako 87. a 3. v M50.
KONEČNÉ ZÚČTOVÁNÍ – 4 dny, 292 km a 10 800 nastoupaných metrů
Celkovým vítězem MTB Beskid Trophy 2011se stal Polák Bartosz Janowski (Dobre Sklepy Rowerowe – Author). Druhý skončil Radek Šíbl (4Ever – Cyklo Bulis) a třetí po řadě defektů belgický Bulhar Wouter Cleppe (Sofia). Mezi ženami vyhrála německá závodnice Ivonne Kraft (Torq Superior), která vyhrála všechny čtyři etapy. Na druhém místě Tine Vogt z Dánska (DMK Sram) a třetí byla domácí Katarzyna Galewicz (Kellys). Já jsem nakonec díky poslední etapě poskočil na 20. místo celkově a 3. v M40 a Demjánek skončil 72. celkově a 3. v M50.
Podívat se můžete do výsledků a jedné z mnoha fotogalerií.
Ve čtvrtek v poledne odstartovalo na pět set cyklistů ze 16 zemí vstříc 62 km dlouhé 1. etapě, ve které jsme měli nastoupat celkem 2500 metrů. První stoupání vedlo na Velký a Malý Stožek a po česko-polské hranici přes Malý Šošov na Velkou a Malou Čantoryji. Po sjezdu se trasa stočila do údolí k 1. občerstvovací stanici v polské Polaně. Díky náročnosti profilu a místy po deštích rozmáčené trati průměrná rychlost nejlepších nepřekročila 20 km za hodinu. Směsí singletrailů, strmých stoupání i sjezdů po lesních a šotolinových cestách trať pokračovala přes Orlovou, Tři kopce a Smerekowiec do Malinky na 2. občerstvovací stanici. Závěrečné kilometry do cíle, kde neustávaly prudké kopce, které se už se po třech hodinách jízdy zajídaly snad všem, ztěžoval rozmáčený terén a velké kaluže. Bylo to náročné a spíš než „na zahřátí“ by se to dalo nazvat „na seznámení“, nebo taky „co nás čeká a nemine“. Realita byla tvrdá: čas 4:14:55, 34. místo celkově s odstupem 41:25 minut na vítěze a 7. místo v kategorii M40, nic moc. Míša 77. celkově a 3. v M50, super – pódium.
DRUHÁ ETAPA – NEJDELŠÍ
Po neutrálním startu jsme se přesunuli do 5 km vzdáleného českého Bukovce, kde byl závod v 10 hodin odstartován naostro. Ujet jsme měli 85 km převážně po českém území a nastoupat 2700 metrů. Tato etapa přes Bílý kříž měla letos svou premiéru. V noci opět trochu sprchlo ale horská trať, vedoucí převážně po kamenitém a písčitém podkladu, veškeré srážky až na pár podmáčených míst vstřebala. Na rozdíl od stojek předchozího dne nás čekalo několik delších kopců o něco mírnějšího sklonu s krásnými singletraily, ke kterým se ale občas muselo i na chvíli sesednout z kola a dojít po svých. Odměnou však byla zábavná jízda po pěšinkách na hřebeni a závodníci nešetřili slovy chvály. Tahle etapa mi technickou náročností sedla, prokousal jsem se do třicítky a nebejt zakufrování pár kilometrů před cílem tak jsem mohl bojovat o pódium v kategorii. Takhle jsem najel o 3 km víc, skončil 32. a 5. v M40. Míša byl 88. a 2. v M50, což bylo nadějné.
TŘETÍ ETAPA – KRÁLOVSKÁ
Třetí den je při etapáku většinou krizový a jako dárek nám pořadatelé naservírovali údajně nejtěžší etapu dlouhou 73 kilometrů a s převýšením 2800 metrů a s výjezdem na nejvyšší vrchol slovenských Kysuckých Beskyd - Velkou Raču do 1236 metrů nad mořem. Sobotní ráno bylo chladné a mlhavé, nízká oblačnost nevěstila nic dobrého a krátce před startem opět sprchlo. Přesně v deset hodin však odstartoval balík, tvořený více než čtyřmi stovkami těch, kteří v závodu pokračují, za asistence slunečních paprsků a s výraznějším optimismem. Jedním z prvních vrcholů byl vysílač na kopci Ochodzita. Trasa pokračovala přes Sołowy Wierch a Skalanku víceméně po polsko-slovenské hranici až do údolí Horní Dcerky. Po sedmikilometrovým stoupáním na hraniční vrchol Velká Rača jsme pokračovali podél polsko-slovenské státní hranice po nádherném hřebenovém singletrailu "Račanském dvorku". Z hřebene následoval nekonečný sjezd po rozbitých kamenitých cestách a loukách na slovenskou stranu hranice do vesnice Švancarovci. Dojezd do cíle přes Jaworzynku a Złoty Groń sice již žádná extrémně dlouhá stoupání nezahrnoval, ale v závěru vysával poslední zbytky sil unavených startujících. Mnozí z nich si ale přesto po etapě stěžovali na její malou technickou náročnost, kvůli které sem většina startujících jezdí. Mně se jelo zas o trochu líp, pohyboval jsem se kousek za dvacítkou, ale pak mně trochu seklo a v cili jsem byl nakonec rád za 32. místo celkově a 6. v M40. Demjánek jel na pohodu a byl 56. a opět 2. v M50.
ČTVRTÁ ETAPA – ZÁVĚREČNÁ
72 kilometrů a 2800 výškových metrů, taková byla etapa, vedoucí na sever do nitra Polska, která představila závodníkům to nejlepší z okolí nejvyšší hory Slezských Beskyd - Skrzyczne. Stejně jako předchozí tři dny se opět jezdilo v tvrdém terénu uprostřed beskydské divočiny, kde nechyběly dlouhé úseky nádherných singletrailů. Jelo se na skoro 1200 metrů vysoký Klimczok, traverzoval se masiv Baraniej Góry a Magurki Radziechowskiej, odkud se sjelo až do Lipowej a následně vystoupalo téměř deset kilometrů v masivu samotné Skrzyczne. Poslední stoupání serpentinami vedlo i okolo prezidentské rezidence v lesích nad Wislou. Na závěr již tak náročného etapového závodu to byla rozhodně důstojná tečka. Já jsem se rozhodl zaútočit na co nejlepší výsledek a prvním mezičasem jsem projížděl 16. celkově a 1. v kategorii, ale všechny vážné soupeře jsem si vezl za zády. Rakušan Axel Strauss a Estonec Tarmo Neemela nestačili tempu již v prvním kopci, Dán Tyge Rasmussen se vydefektoval sám, Martin Kubíček odpadl kousek za polovinou a zůstali jsme tři – polský Němec Edward Szraucner, Míra Brabec a já. Eda nám v jednom kopci odskočil a už jsme ho neviděli, Míra v pěší pasáži trochu ztratil a najednou jsem byl sám. Ve snaze prokousat se do patnáctky jsem ale v posledním sjezdu spadl, naštěstí jen do kopřiv a bez velkých následků. Míra si mě dojel a poslední kilometry jsme absolvovali společně tak, že jsme nakonec dojeli 2. a 3. v M40 a 17. a 18. celkově. Míša se trochu trápil a cílem projel jako 87. a 3. v M50.
KONEČNÉ ZÚČTOVÁNÍ – 4 dny, 292 km a 10 800 nastoupaných metrů
Celkovým vítězem MTB Beskid Trophy 2011se stal Polák Bartosz Janowski (Dobre Sklepy Rowerowe – Author). Druhý skončil Radek Šíbl (4Ever – Cyklo Bulis) a třetí po řadě defektů belgický Bulhar Wouter Cleppe (Sofia). Mezi ženami vyhrála německá závodnice Ivonne Kraft (Torq Superior), která vyhrála všechny čtyři etapy. Na druhém místě Tine Vogt z Dánska (DMK Sram) a třetí byla domácí Katarzyna Galewicz (Kellys). Já jsem nakonec díky poslední etapě poskočil na 20. místo celkově a 3. v M40 a Demjánek skončil 72. celkově a 3. v M50.
Podívat se můžete do výsledků a jedné z mnoha fotogalerií.
Tomáš Čada s použitím postřehů dalšího startujícího Tomáše Gladiše