Sobota 19. 3. Sluníčko nás vytáhlo z postele a zdá se že i trochu míň fouká. Demjánek si bere na povel naši partu a jedou na Porto Cristo. Márty má volno s kolem, tak jede sám na hodinu a půl. Já vyjíždím taky sám někam na východ. Uprostřed kopce se společně s třemi Poláky řadíme na konec skupiny Rakušanů. Během řeči zjišťuji, že jedu ve dvojici s trojnásobným veteránským mistrem Polska na silnici v mojí kategorii. Po 50 km točím zpátky na hotel, abych ten den volna s kolem nepřehnal. Nakonec z toho je rovných 100 km za 3 hodiny 20 minut s výkonem 167 W. Demjánkovci se vracejí ve čtyři odpoledne se 150 km. Neděle 20. 3. Pro většinu z nás byla pracovní. Demjánek se Slabochem, Fulišem a dalšími jedou Orient. My s Mártym vyrážíme zdolat Sant Salvador, což je ideální příležitost k porovnání wattových a tepových hodnot. Máme v plánu rozvoj základní vytrvalosti, tak se moc neflákáme a proti větru jedem úvodních 55 km celkem svižně. Pětikilometrový kopec s převýšením 340 metrů dávám průměrným výkonem 285 W na 155 tepech/minutu. Márty jede rozumněji a radši si to neměří. Zpátky jedem tempíčko po větru a na hotelu jsme se 117 km za 4 hodiny a 10 minut. Vzájemné porovnání dopadlo následovně: já průměrných 131 tepů/minutu, 91 otáček/minutu a 192 wattů, Márty 138 tepů/minutu, 95 otáček/minutu a 186 wattů. Demjánkova parta se vrací se 100 km po delší zastávce v Palmě až v pět hodin. Tomas