FINÁLOVÉ SUDETY V REKORDU
Letošním vítězem finále
maratonského ČP Specialized Rallye Sudety se stal
v Teplicích nad Metují Ivan Rybařík, který jako
jediný zdolal trať v čase pod pět hodin!
Sudety. Jen při vyslovení tohoto slova je mezi
bikery jasno. Závod, který je mnohdy bez okolků
nazýván jako kultovní, se jel letos jako čtrnáctý
ročník a opět jako honosná tečka za letošním
Pohárem v maratonu horských kol Znovín MTB
Maraton Cup.
Sluníčko a suchá trať, tedy naprosto odlišné
podmínky v porovnání s loňskem,
přivítaly tento víkend v Teplicích nad
Metují takřka devět set startujících. Mezi nimi
nechyběli ani někteří předchozí vítězové Sudet
jako Petr Sulzbacher, který si připsal
v minulosti dvě vítězství, nebo Tomáš
Vokrouhlík, který po sérii druhých míst konečně
zvítězil právě v loňském ročníku. Startovní
listina by možná mohla být kvalitními jmény i
nabitější, ale Specialized Rallye Sudety poněkud
doplatily na termínovou kolizi s ještědským
KPŽ. Přesto ale do bitvy o poslední letošní
pohárové body vstoupili také závodníci usilující
o celkový triumf v ČP — rozhodnout se mělo
mezi Honzou Jobánkem a Ivanem Rybaříkem, ve hře
ale byli také Aleš Kestler a Ondřej Zelený. Mezi
ženami bohužel na startu chyběla mistryně
republiky Alena Krnáčová, která ale při dvou
neúčastech v Mostě a v Úpici stejně do
celkového pořadí výrazněji zasáhnout nemohla, a
naopak potřebovala zajet Barbora Radová, jíž
chyběly body z Mostu. Celkově se tak
v sobotu na startovní čáru postavilo 891
startujících, z nichž dvě třetiny zvolili ke
startu 116 km dlouhých Sudet, a to včetně osmi
tandemů. Tento poměr startujících ostatně
potvrdil, že Sudety jsou zkrátka a dobře jen
jedny.
V teplotě okolo šesti stupňů nad nulou (!)
se úderem osmé ranní vydal celý balík vstříc svým
tratím. Specialized Rallye Sudety byly letos o
něco málo kratší, což bylo způsobeno dílčími
změnami na trati. Základní kameny, které však
tvoří tu proslulou mozaiku tohoto závodu, ale
zůstaly a znovu se tak účastníci mohli těšit
z těžké a technicky náročné trati. Ty pravé
Sudety však tradičně začínají až po absolvování
okruhu „Malých Sudet“, tedy něco málo přes třicet
kilometrů po širokých drncavých cestách
v lese i po loukách. Dříve býval tento okruh
vlastním závodem určeným především pro juniorské
kategorie, letos se však pořadatelé
z Redpointu rozhodli krátkou trať krapet
prodloužit (na 63 km). Závodit se tradičně začíná
až po průjezdu Teplicemi nad Metují, kde je
občerstvovací stanice, a bohužel pro účastníky
krátkých Sudet to pravé bikování začíná zrovna
v místě rozdělení tratí. Těmi stěžejními
body na maratonské štrece jsou tedy například
výjezd od Ameriky, sjezd Pánovou cestou, Vodní
zámky, výjezd na Bor, Hvězda a pro mnohé také
Ostaš. Zkrátka a dobře — v českých
podmínkách pojmy, které mají mezi bikery už mnoho
let své jméno.
Pořadatelé se vždy snaží závod zatraktivnit a aby
se začalo závodit hned od startu, čeká první
vrcholová prémie na závodníky už při stoupání na
Bišík hned nad Teplicemi. Už zde se tedy začalo
startovní pole trhat na větší či menší skupinky.
Z čelních pozic odpadl Karel Hartl, adept na
umístění v top ten, jehož ale o síly
připravil od středy trvající průjem. Až do
přibližně 20. km se v čelní skupině
pohybovali všichni favorité, ani „Malé Sudety“
však neobjel Tomáš Vokrouhlík, který namotal
přehazovačku a ze závodu odstoupil. Chléb se
začal lámat pár kilometrů za Teplicemi nad
Metují, k čemuž přispěli také závodníci
z krátké trati. Pod Amerikou tak na čele
pohárového závodu jela sedmičlenná skupinka,
v níž figurovali Ivan Rybařík, Jiří Novák,
Tomáš Doležal, Ondřej Zelený, Jan Jobánek, Aleš
Kestler a Tomáš Trunschka. Udávat tempo začali
první dva zmínění, tedy úřadující mistr republiky
Jiří Novák (Dekhome Cannondale) a Ivan Rybařík
(člen dnes již oficiálně zaniklé stáje
sportful.cenytisku.cz) a na kopec s nimi
vyjel i Aleš Kestler (Yogi Racing Ostrava). Ivan
s Jirkou měli oba ambice v sobotu zvítězit —
pro „Ňumiho“ to byl jeden z hlavních cílů
konce sezóny, pro Ivana poslední příležitost
výrazněji zasáhnout do celkového pořadí ČP a
hlavně protrhnout smůlu, která se jej na Sudetech
v minulosti držela. Netrvalo tedy dlouho a
zmínění závodníci „orvali“ i své konkurenty a
vzornou spoluprácí se jim vzdalovali.
Sudety s sebou ale vždy přináší dramata a
totéž se dalo očekávat i letos. Svou roli hraje
technická náročnost, kilometráž, počasí i
technické problémy. Počasí letos hrálo závodníkům
do karet — svítilo sluníčko, ale přitom se
průměrná teplota pohybovala okolo deseti stupňů.
Trať byla až na pár míst, která byste napočítali
na prstech jedné ruky, absolutně suchá a rychlá,
takže i technické pasáže se letos daly jet (pokud
jste se zbavili psychického bloku a obav).
Kilometry jsou na Sudetech každoročně zhruba
stejné, ale nikdy nevíte, kdy přijdou technické
problémy. Své by o tom mohl povědět Jirka Novák,
který se musel po sérii defektů nad Božanovem
vzdát naděje na vítězství. Ty naopak narostly u
Ivana Rybaříka, který zůstal v půlce závodu
na čele osamocen se solidním náskokem na své
pronásledovatele. Ze závodníků ale málokdo věřil,
že by jistebnický rodák mohl v nasazeném
tempu vydržet. Jemu se to ale dařilo, ba naopak
dokázal ještě získávat na vyrovnané duo
Jobánek-Zelený, které jej stíhalo. Ivan
z nasazeného tempa nepolevoval, posbíral
vrcholové prémie v druhé půlce trati, bez
větších okolků sjel Hvězdu (tak jako sedm
z prvních deseti jezdců) a jeho náskok stále
narůstal.
Cílem Ivan Rybařík, který patří do výběru pro
australskou Crocodile Trophy, projel
s vítězným gestem jako jediný v čase
pod pět hodin (4:55:24) s náskokem šesti
minut na druhého Honzu Jobánka. „Dnes jsem se
cítil výborně, zrychlil jsem ve stoupání na
Ameriku a zůstali se mnou jen Novák
s Kestlerem, který pak odpadnul. Když Jirka
píchnul, tak mi nezbylo než jet, a to zbývalo asi
pětašedesát do cíle. Chvíli jsem se bál, ale když
jsem zjistil, že mě kluci nestahují, tak už jsem
začal pomalu věřit. Pak už mi ze dvou a půl
minuty náskoku hlásili šest minut a to už jsem se
uklidnil a šetřil kolo, aby nepřišel nějaký
zbytečný defekt,“ líčil vítěz letošních Sudet.
„Jsem moc rád, že se mi to povedlo. Zezačátku se
jelo úplně na pohodu a já až letos pochopil, jak
se Sudety vlastně mají jezdit — dříve mi tam ke
konci vždycky hrozně docházelo. Vlastně jsem dnes
nebojoval o vítězství v Poháru, ačkoliv tam
nějaká šance byla, ale spíše o vítězství na
Sudetech. Je to nejtěžší závod u nás, konkurence
byla solidní a pro mě to byl jeden z cílů
před sezónou,“ dodal Ivan, který si zajistil
druhé místo v celkovém pořadí ČP.
Díky druhému místu se stal vítězem celkového
pořadí Znovín Maraton Cupu Jan Jobánek (Merida
Biking Team): „Čekali jsme, že to Ivan do konce
nevydrží, ale jel parádně. Pořád nám pomalu
ujížděl — Zelí jezdil lépe z kopce, já byl
zase rychlejší do kopce a to druhé, třetí místo
jsme si hlídali před Doldym a Trundou.
V kopci po poslední občerstvovačce jsem
poodskočil Zelímu a náskok už mi vydržel až do
konce,“ popsal průběh závodu „Džobr“. I o třetí
místo se 20 vteřin po něm ale ještě bojovalo —
nakonec jej v cílové rovince získal o
pouhých sedm desetin vteřiny Ondřej Zelený
(Michelin-Specialized), který si připsal stejnou
příčku rovněž v celkovém bodování, před
famózně finišujícím Tomášem Doležalem
(Axit-Doldy). Páté místo uhájil bez potíží Tomáš
Trunschka (ČS-MTB) a do první desítky se vešli
ještě šestý Aleš Kestler (Yogi Racing Ostrava),
sedmý Luboš Němec (Vokolek Cycling Team), osmý
Marek Nebesář (KC Kooperativa SG), devátý Jarda
Stadtherr (MTB Team Příchovice) a desátý Radoslav
Šíbl (Bikezone.cz/MRX).
Mezi ženami si své třetí vítězství v řadě
připsala v závodě Specialized Rallye Sudety
Barbora Radová (MRX Profil Bicycles), které na
zdolání tratě stačilo 6:21:16. Druhá dojela
s minimální ztrátou tří minut Martina
Němcová (Pell´s Hard Bikers) a třetí Pavla
Nováková (Merida biking team). Svým třetím
vítězstvím v letošním ČP získala Barbora
Radová rozhodující bodový náskok pro celkové
pořadí ČP, jež vyhrála s náskokem 100 bodů
na druhou Novákovou a třetí Karolinu Stolařovou
(ČS-MTB).
Na poloviční trati kultovních Sudet zvítězili
s přehledem Jan Strož (KC Kooperativa SG
Jablonec) mezi muži a Ivana Loubková
(Hermann-Lucky bike) mezi ženami.
Do historie závodu Specialized Rallye Sudety se
zapsal další úspěšný ročník, který se obešel bez
větších zranění i ztrát ve startovním poli. Prim
i letos hrála dobrá nálada, zkušené pořadatelské
zajištění a nádherné prostředí, kterým trať
účastníky provedla. Těžko uvěřit, že před pár
lety Sudety málem skončily, a za všechny snad
můžeme říci: dobře, že se tak nestalo!